Obec Žalhostice
Obecní úřad Žalhostice
Žalhostice, 411 01 Žalhostice
email: ou.zalhostice@cmail.cz,
web: www.zalhostice.cz,
tel.: 416 737 052
Současnost
Obec se nachází pod Radobýlem (399 m.n.m.) na pravém břehu labského ramene, obtékajícího Žalhoslický ostrov, byla prvně zmiňována k roku 1319.
Historie
Když Karel IV. daroval v roce 1352 pozemky pod Radobýlem Litoměřicím k založení vinic, došlo při úpatí kopce k výstavbě kaple sv. Mikuláše, kolem níž pak vzniklo osídlení. Městské vinice byly značně rozlehlé a táhly se východním a jižním svahem Radobýlu až k Labi. Ve třicetileté válce byl kostelík zbořen a sídlo s 28 domy zničeno a vypáleno. Roku 1672 byl kostelík litoměřickým děkanstvím znovu zřízen. U něj vznikla česká vesnice, která však podléhala postupné germanizaci.
Žalhostice, dříve nazývané Čaloslice, měly v l. polovině 19. století necelých 40 domu a asi 190 obyvatel. V té době byly již úplně německé. Na Labi pracoval vodní mlýn. Později do obce vstoupily dvě mimoúrovňově se křížící železniční tratě, mezi nimiž byla později vybudována krátká spojka. Na katastru obce vznikla dvě nádraží (dolní stanice ale nese název Velké Žernoseky). Do roku 1900 počet domů vzrostl téměř na dvojnásobek a bydlelo v nich přes 500 výhradně německých obyvatel. S regulací řeky byl mlýn zrušen. Ve 30. letech 20. století se v Žalhosticích uživilo osm (!) hospod. Místní vinařství, ovocnářství a zelinářství se staly spolehlivými zdroji obživy zdejších lidí. Navíc vznikly pracovní příležitosti v čedičovém lomu na Radobýlu (podrcený kámen byl lanovkou přepravován na nádraží), v koželužně a v továrně na rybí konzervy. Německá škola v obci vznikla v roce 1915; školní budova pochází z roku 1916 (nyní tu sídlí obecní úřad). Česká dvoutřídka byla otevřena v roce 1919.
Zástavba obce v jižním až jihozápadním svahu pod Radobýlem je výrazně protažená podél silnice Litoměřice-Ústí n. L. a několika vedlejších silnic a místních komunikací. Uplatňuje se přitom dělicí efekt těles železničních tratí. V zástavbě nenajdeme objekty s mimořádnou architektonickou hodnotou. Náves prošla v 80. letech 20. století změnou, spočívající v jejím podstatném zmenšení umístěním m/lehlého vinařského halového objektu. Návesní kaplička byla zbořena.
Zajímavosti
V sídle má mohutný projev vrch Radobýl s odtěženou západní částí, jež odkrývá severojižní vulkanický profil s rozmanitě uspořádanými čedičovými sloupy. Tento jev je společně s existencí puklinové jeskyně v lomové stěně jedním z vůdčích motivů ochrany Radobýlu jako přírodní památky (4,9 ha). Cílem je i ochrana teplomilných bylinných společenstev na těžbou neporušených zbytcích svahů kopce s výskytem stabilní populace divizny brunátné (Verbascum phoeniceum) a dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Svahy pod Radobýlem jsou Často postihovány sesuvy, které občas ohrožují i samotné sídlo. V bývalých vinicích nalezneme památný strom, jeřáb oskeruší, jehož velké jeřabiny mají hruštičkovitý tvar. Na vrcholu Radobýlu je vztyčen kříž; ten dnešní je již osmý v pořadí. Tradice křížů na Radobýlu vznikla už v roce 1622.
