Obec Píšťany
Obecní úřad Píšťany
Píšťany č.p. 64, Žalhostice, 411 01
email: obec@pistany.cz,
web: www.pistany.cz,
tel.: 416 737 744
Současnost
První zmínka o obci, rozprostírající se v pravobřežní části labské nivy před vtokem řeky do masivu Českého středohoří, pochází z roku 1057. Vzdálena od královského města Litoměřice je necelé 4 km. Po povodních v roce 2002 prošla obec nebývalou proměnou a nyní se také může pyšnit mezinárodním přístavem nesoucím název "Marina Labe". Píšťany mají necelých 200 obyvatel.
Historie
První zmínka o obci, rozprostírající se v pravobřežní části labské nivy před vtokem řeky do masivu Českého středohoří, pochází z roku 1057 (listina Spytihněva II., spojená se vznikem litoměřické kolegiátní svatoštěpánské kapituly).
Starobylé sídlo bylo ve 13. a 14. století v majetku litoměřických měšťanů a jeho část patřila litoměřické kapitule. Roku 1432 je prvně zmiňována zdejší tvrz (Vilém z Ronova ji zapsal Závišovi z Klinštejna). Další držitelé se rychle střídají; objevují se zde jména Mladotu ze Solopysk. Jana z Podviní, Jana Týna z Božky i Hynka Krabice z Veitmile. V roce 1543 kupuje Píšťany královské město Litoměřice, kterému je však pro účast v protihabsburském povstání majetek v roce 1547 zkonfiskován. Na přechodnou dobu drží Písťany Dubanští z Duban, ale již v roce 1558 získávají litoměřičtí ves i s tvrzí zpět a v jejich majetku pak zůstávají až do konce feudálního uspořádání. Tvrz zanikla během třicetileté války a dnes nikdo neví, kde stála.
Ves poměrně dlouho odolávala germanizaci; v roce 1780 byla ještě úplně česká. Zatímco na počátku 19. století tu žilo asi 130 lidí, koncem století jejich počet v/rostl na dvě stovky (při trojnásobné převaze Němců). V roce 1900 tu lidé obývali na 40 stavení. Prostředky k obživě získávali pěstováním polních plodin, zčásti pak docházeli do okolních průmyslových závodů, včetně Lovosic, neboť obec byla s nimi spojena přívozem. K Píšťanům patřila pseudorenesanční vila s vlastním parkem, zvaná Červená Lísa, postavená ve třetí čtvrtině 19. století (později zjednodušeně opravená), která byla jeden čas v majetku továrníka J. Schichta z Ústí nad Labem.
Ve 3. čtvrtině 20. století proběhla u Písťan rozsáhlá těžba štěrkopísků. Vznikla tak veliká vodní plocha se čtyřmi ostrůvky, s vyhledávaným rekreačním (potenciálně i vodárenským) využitím. Sídlo, vtěsnané mezi pravý břeh Labe a umělé jezero, leží nízko nad hladinou řeky a trpí záplavami. Při ničivé povodni v srpnu 2002 patřilo k nejpostiženějším. Zdá se však, že katastrofická epizoda vyústila ve Šťastné pokračování jeho existence, neboť je po odstranění následků škod a po provedených úpravách určitě vzhlednější než před povodní.
Zástavba obce je protažená kolem průjezdné silnice, která však za obcí záhy končí u vodohospodářského areálu. Ráz středu obce určují rozměrné patrové zděné domy pozdně empírového typu / poloviny 19. století a objekty hospodářského dvora. Výstavba rodinných domků při okraji sídla pokračuje bez ohledu na riziko dalších povodní, zvláště pak podél silnice do Žalhostic.
Zajímavosti
Na Labi u vsi pracoval poslední lodní mlýn na této řece (činnost ukončil 27. 1. 1911). Údajné pocházel z třicetileté války a byl několikrát přestavován. Výhodou bylo, že při povodních zvedla vysoká voda i mlýn. Na větším plochém člunu stála "budova" s mansardovou střechou, ve které bylo uloženo mlecí složení. Mlýnské kolo bylo několik metrů široké a spočívalo druhým koncem osy na ložisku, které nesl druhý úzký člun. Obě plavidla byla propojena kladinami a lávkou. Mlýn nuceně ukončil činnost s výstavbou lovosického jezu se zdymadlem, když ztratil potřebnou vodní energii. Dva modely mlýna jsou umístěny v muzeích v Litoměřicích a v Ústí n. L.
